QUAESTIO I.

 QUAESTIO II.

 QUAESTIO III.

 MEMBRUM I.

 MEMBRUM II.

 MEMBRUM III.

 MEMBRUM IV.

 QUAESTIO IV.

 QUAESTIO V.

 MEMBRUM I.

 MEMBRUM III.

 MEMBRUM IV.

 QUAESTIO VI.

 TRACTATUS II.

 QUAESTIO VII.

 MEMBRUM I.

 MEMBRUM II.

 MEMBRUM III. Quid sit

 QUAESTIO VIII.

 MEMBRUM I.

 MEMBRUM II.

 MEMBRUM III.

 QUAESTIO IX.

 QUAESTIO X.

 QUAESTIO XI.

 QUAESTIO XII

 MEMBRUM I.

 MEMBRUM II.

 QUAESTIO XIII.

 MEMBRUM I.

 MEMBRUM II.

 MEMBRUM III.

 MEMBRUM. IV.

 MEMBRUM V. Quid est cognoscere

 MEMBRUM VI.

 QUAESTIO XIV.

 MEMBRUM I.

 MEMBRUM II.

 MEMBRUM III.

 QUAESTIO XV.

 MEMBRUM I.

 MEMBRUM II.

 MEMBRI PRIMI

 ARTICULUS I. De medio quod est vestigium.

 PARTICULA I. An vestigium Creatoris sit in creatura ?

 PARTICULA II.

 PARTICULA III.

 MEMBRI PRIMI

 ARTICULUS II. De medio quod est imago.

 PARTICULA I.

 SUBPARTICULA I.

 SUBPARTICULA II.

 SUBPARTICULA III.

 ET QUAESITUM PRIMUM.

 ET QUAESITUM SECUNDUM.

 PARTICULA II.

 MEMBRUM III.

 MEMBRI TERTII

 ARTICULUS I.

 MEMBRI TERTII

 ARTICULUS II.

 MEMBRI TERTII

 ARTICULUS III.

 QUAESTIO XVI.

 QUAESTIO XVII

 QUAESTIO XVIII.

 MEMBRUM I.

 MEMBRUM II.

 MEMBRUM III.

 QUAESTIO XIX.

 MEMBRUM I.

 MEMBRUM II.

 MEMBRUM III.

 MEMBRUM IV.

 QUAESTIO XX.

 MEMBRUM I.

 MEMBRUM II.

 MEMBRUM III. Quanta sit simplicitas Dei ?

 MEMBRUM IV.

 MEMBRUM V.

 QUAESTIO XXI.

 MEMBRUM I.

 MEMBRUM II.

 MEMBRUM III.

 TRACTATUS V.

 QUAESTIO XXII.

 MEMBRUM I.

 MEMBRUM II.

 MEMBRI SECUNDI

 ARTICULUS I.

 MEMBRI SECUNDI

 ARTICULUS II.

 QUAESTIO XXIII.

 MEMBRUM I. De aeternitate.

 MEMBRI PRIMI

 ARTICULUS I. Quid sit aeternitas ?

 PARTICULA I. ''Quid sit aeternitas nomine ?

 PARTICULA II.

 MEMBRI I

 ARTICULUS II. Quid sit aeternum ?

 PARTICULA I.

 PARTICULA II.

 SUBPARTICULA I.

 SUBPARTICULA II.

 MEMBRUM II. De aeviternitate sive aevo.

 MEMBRI SECUNDI

 ARTICULUS I. Quid sit aevum ?

 MEMBRI SECUNDI

 ARTICULUS II.

 PARTICULA I.

 PARTICULA II.

 MEMBRUM III.

 MEMBRI TERTII

 ARTICULUS I.

 MEMBRI TERTII

 ARTICULUS II.

 MEMBRUM IV.

 MEMBRI QUARTI

 ARTICULUS I.

 MEMBRI QUARTI

 ARTICULUS II.

 QUAESTIO XXIV.

 MEMBRUM I.

 MEMBRUM II.

 MEMBRUM III.

 quaestio xxv.

 MEMBRUM I.

 MEMBRUM II.

 MEMBRUM III. De tribus passionibus propriis veritatis.

 MEMBRI TERTII

 ARTICULUS I.

 MEMBRI TERTII

 ARTICULUS II.

 MEMBRI TERTII

 ARTICULUS III.

 PARTICULA I. An omnis veritas sit aeterna ?

 PARTICULA II.

 MEMBRUM IV. De oppositione veri et falsi.

 MEMBRI QUARTI

 ARTICULUS I.

 MEMBRI QUARTI

 ARTICULUS II.

 MEMBRI QUARTI

 ARTICULUS III.

 MEMBRI QUARTI

 ARTICULUS IV.

 QUAESTIO XXVI.

 MEMBRUM I.

 MEMBRI PRIMI

 ARTICULUS I.

 MEMBRI PRIMI

 ARTICULUS II. De communi intentione boni.

 PARTICULA I.

 PARTICULA II.

 PARTICULA III.

 PARTICULA IV.

 MEMBRI PRIMI

 ARTICULUS III. De singulis differentiis bonorum.

 PARTICULA I.

 PARTICULA II.

 PARTICULA III.

 PARTICULA IV.

 MEMBRUM II.

 MEMBRI SECUNDI

 ARTICULUS I.

 MEMBRI SECUNDI

 ARTICULUS II Quis sit actus proprius summi boni ?

 MEMBRI SECUNDI

 ARTICULUS III.

 QUAESTIO XXVII.

 MEMBRUM I.

 MEMBRI PRIMI

 ARTICULUS I. Utrum omni bono opponatur malum ?

 MEMBRI PRIMI

 ARTICULUS II.

 MEMBRUM II.

 MEMBRUM III.

 MEMBRUM IV.

 MEMBRUM V.

 QUAESTIO XXVIII.

 QUAESTIO XXIX.

 MEMBRUM I. De unitate divina.

 MEMBRI PRIMI

 ARTICULUS I.

 MEMBRI PRIMI

 ARTICULUS II .

 MEMBRUM II.

 QUAESTIO XXX.

 MEMBRUM I. Utrum in divinis sit generatio ?

 MEMBRUM II.

 MEMBRUM III.

 MEMBRI TERTII

 ARTICULUS I.

 MEMBRI TERTII

 ARTICULUS II.

 MEMBRUM IV.

 QUAESTIO XXXI.

 MEMBRUM I.

 MEMBRUM II.

 MEMBRUM III.

 MEMBRUM IV. Cujus sit procedere ?

 QUAESTIO XXXII.

 MEMBRUM I.

 MEMBRUM II.

 MEMBRI SECUNDI

 ARTICULUS I.

 MEMBRI SECUNDI

 ARTICULUS II.

 MEMBRUM III.

 QUAESTIO XXXIII.

 TRACTATUS VIII.

 QUAESTIO XXXIV.

 MEMBRUM I.

 MEMBRUM II.

 QUAESTIO XXXV.

 MEMBRUM I. Quid sit in divinis esse Filium ?

 MEMBRUM II.

 MEMBRUM III.

 MEMBRI TERTII

 ARTICULUS I. ''De multiplicitate verbi .

 MEMBRI TERTII

 ARTICULUS II.

 MEMBRI TERTII

 ARTICULUS III.

 MEMBRI TERTII

 ARTICULUS IV.

 MEMBRI TERTII

 ARTICULUS V.

 Quaestio XXXVI.

 MEMBRUM I.

 MEMBRUM II.

 MEMBRUM III.

 TRACTATUS IX.

 QUAESTIO XXXVIII.

 QUAESTIO XXXVIII.

 MEMBRUM I.

 MEMBRUM II.

 MEMBRI PRIMI

 ARTICULUS I.

 PARTICULA I.

 PARTICULA II.

 MEMBRI SECUNDI

 ARTICULUS II.

 MEMBRI SECUNDI

 ARTICULUS III.

 QUAESTIO XL.

 MEMBRUM I.

 MEMBRUM II.

 MEMBRI SECUNDI

 ARTICULUS I.

 MEMBRI SECUNDI

 ARTICULUS II.

 QUAESTIO XLI.

 MEMBRUM I. De intentione principii.

 MEMBRI PRIMI

 ARTICULUS I .

 MEMBRI PRIMI

 ARTICULUS II.

 MEMBRUM II. De ordine naturae in divinis ?

 MEMBRI SECUNDI

 ARTICULUS I. Utrum ordo sit in divinis ?

 MEMBRI SECUNDI

 ARTICULUS II.

 MEMBRI SECUNDI

 ARTICULUS III.

 QUAESTIO XLII.

 MEMBRUM I.

 MEMBRUM II.

 MEMBRUM III.

 TRACTATUS X.

 QUAESTIO XLIII.

 MEMBRUM I.

 MEMBRUM II. De hypostasi.

 MEMBRI SECUNDI

 ARTICULUS I.

 MEMBRI SECUNDI

 ARTICULUS II.

 QUAESTIO XLIV.

 MEMBRUM I.

 MEMBRUM II. De definitione hujus nominis,

 MEMBRUM III.

 MEMBRUM IV. De comparatione personae ad essentiam .

 QUAESTIO XLV.

 MEMBRUM I.

 MEMBRI PRIMI

 ARTICULUS I .

 MEMBRI PRIMI

 ARTICULUS II.

 MEMBRUM II.

 MEMBRI SECUNDI

 ARTICULUS I.

 MEMBRI SECUNDI ..

 ARTICULUS II.

 QUAESTIO XLVI.

 QUAESTIO XLVII.

 MEMBRUM I.

 MEMBRUM II.

 MEMBRUM III.

 TRACTATUS XII.

 QUAESTIO XLVIII.

 MEMBRUM I.

 MEMBRUM II.

 QUAESTIO XLIX.

 MEMBRUM I.

 MEMBRUM II.

 MEMBRUM III.

 MEMBRUM IV.

 TRACTATUS XIII.

 QUAESTIO LI.

 QUAESTIO LII.

 QUAESTIO LIII.

 MEMBRUM I.

 MEMBRUM II.

 QUAESTIO LIV.

 QUAESTIO LV.

 MEMBRUM I.

 MEMBRUM II. De causa formali.

 MEMBRI SECUNDI

 ARTICULUS I. An Deus sit causa rerum formalis

 MEMBRI SECUNDI

 ARTICULUS II.

 MEMBRI SECUNDI

 ARTICULUS III.

 MEMBRUM III.

 TRACTATUS XIV.

 QUAESTIO LVI.

 QUAESTIO LVII.

 QUAESTIO LVIII.

 MEMBRUM I.

 MEMBRUM II.

 Quaestio LIX.

 MEMBRUM I.

 MEMBRUM II.

 MEMBRUM III.

 MEMBRUM IV.

 TRACTATUS XV.

 QUAESTIO LX.

 MEMBRUM I.

 MEMBRUM II. Utrum Deus sciat per medium vel non ?

 MEMBRUM III.

 MEMBRUM IV.

 MEMBRI QUARTI

 ARTICULUS I.

 MEMBRI QUARTI

 ARTICULUS II.

 QUAESTIO LXI.

 MEMBRUM I.

 MEMBRUM II. Utrum praescientia sit causa rerum

 MEMBRUM III.

 MEMBRUM IV. Utrum praescientia Dei falli possit

 MEMBRUM V.

 MEMBRUM VI.

 MEMBRUM VII.

 MEMBRUM VIII.

 QUAESTIO LXII.

 TRACTATUS XVI.

 QUAESTIO LXIII.

 MEMBRUM I. Quid sit praedestinatio ?

 Membrum ii.

 MEMBRUM III.

 MEMBRI TERTII

 ARTICULUS I.

 MEMBRI TERTII

 ARTICULUS II.

 QUAESTIO LXIV,

 QUAESTIO LXV.

 QUAESTIO LXVI.

 MEMBRUM I. Quid sit reprobatio

 MEMBRUM II.

 TRACTATUS XVII.

 QUAESTIO LXVII.

 MEMBRUM I.

 MEMBRUM II.

 MEMBRUM III.

 MEMBRUM IV. Quibus modis sit providentia ?

 MEMBRI QUARTI

 ARTICULUS I.

 MEMBRI QUARTI

 ARTICULUS II.

 MEMBRI QUARTI

 ARTICULUS III. Quis sit providentiae proprius effectus ?

 MEMBRI QUARTI

 ARTICULUS IV.

 MEMBRI QUARTI

 ARTICULUS V. De modis providentiae.

 QUAESTIO LXVIII,

 MEMBRUM I.

 ARTICULUS II. Quid sit fatum ?

 MEMBRUM III.

 MEMBRUM IV.

 Quaestio LXIX.

 MEMBRUM I.

 MEMBRUM II.

 MEMBRUM III.

 MEMBRUM IV.

 TRACTATUS XVIII.

 QUAESTIO LXX.

 MEMBRUM I.

 MEMBRUM II.

 MEMBRUM III.

 MEMBRUM IV.

 QUAESTIO LXXI.

 Quaestio LXXII.

 QUAESTIO LXXIII.

 MEMBRUM I.

 MEMBRUM II.

 MEMBRI SECUNDI

 ARTICULUS I. Utrum Angelus impleat locum ?

 MEMBRI SECUNDI

 ARTICULUS II.

 MEMBRI SECUNDI

 ARTICULUS III.

 MEMBRUM III.

 MEMBRUM IV.

 QUAESTIO LXXIV.

 membrum i.

 MEMBRUM II.

 MEMBRI SECUNDI

 ARTICULUS I.

 MEMBRI SECUNDI

 ARTICULUS II.

 MEMBRI SECUNDI

 ARTICULUS III.

 QUAESTIO LXXV.

 MEMBRUM I .

 MEMBRUM II.

 MEMBRUM III.

 MEMBRUM IV.

 MEMBRUM V.

 TRACTATUS XIX. DE POTENTIA DEI.

 QUAESTIO LXXVI.

 QUAESTIO LXXVII.

 MEMBRUM I.

 MEMBRUM II.

 MEMBRUM III.

 MEMBRI TERTII

 ARTICULUS I.

 MEMBRI TERTII

 ARTICULUS II.

 MEMBRI TERTII.

 ARTICULUS III.

 MEMBRI TERTII

 ARTICULUS IV.

 QUAESTIO LXXVIII.

 MEMBRUM I .

 MEMBRUM II.

 MEMBRUM III.

 QUAESTIO LXXIX.

 MEMBRUM I.

 MEMBRUM II. De causalitate divinae voluntatis ?

 MEMBRI SECUNDI.

 ARTICULUS I.

 PARTICULA I.

 PARTICULA II.

 PARTICULA. III.

 MEMBRI SECUNDI

 ARTICULUS II.

 PARTICULA I.

 PARTICULA II.

 QUAESTIO LXXX.

 MEMBRUM I.

 MEMBRUM II.

 MEMBRI SECUNDI

 ARTICULUS I.

 MEMBRI SECUNDI

 ARTICULUS II.

 MEMBRI SECUNDI

 ARTICULUS III.

 PARTICULA I. Utrum mala fiant voluntate Dei

 PARTICULA II.

 PARTICULA III.

 PARTICULA IV.

 ARTICULUS IV.

 PARTICULA I.

 PARTICULA II.

 MEMBRUM III.

 TRACTATUS I. DE PRIMO PRINCIPIO.

 QUAESTIO I.

 QUAESTIO II

 QUAESTIO III.

 MEMBRUM I.

 MEMBRI PRIMI

 ARTICULUS I.

 MEMBRI PRIMI

 ARTICULUS II. Qualiter

 MEMBRUM II.

 MEMBRUM III.

 MEMBRI. TERTII

 ARTICULUS I.

 MEMBRI TERTII

 ARTICULUS II.

 MEMBRI TERTII

 ARTICULUS III. Unde in creaturis veniat mutabilitas ?

 MEMBRI TERTII

 ARTICULUS IV.

 PARTICULA I. Quare creaturae dicantur

 PARTICULA II.

 PARTICULA III.

 QUAESTIO IV.

 MEMBRUM I. De errore Platonis.

 ARTICULUS I.

 PARTICULA I.

 PARTICULA II. Utrum una materia sit omnium ?

 PARTICULA III. Utrum materia sit aeterna

 PARTICULA IV.

 MEMBRI PRIMI

 ARTICULUS II.

 MEMBRI PRIMI

 ARTICULUS III.

 MEMBRUM II.

 MEMBRI SECUNDI

 ARTICULUS I.

 MEMBRI SECUNDI

 ARTICULUS II.

 MEMBRI SECUNDI

 ARTICULUS III.

 MEMBRI SECUNDI

 ARTICULUS IV.

 MEMBRI SECUNDI

 ARTICULUS V.

 PARTICULA I.

 PARTICULA II.

 PARTICULA III.

 MEMBRUM III.

 TRACTATUS II.

 QUAESTIO V.

 QUAESTIO VI.

 MEMBRUM I.

 MEMBRUM II.

 QUAESTIO VII.

 QUAESTIO VIII.

 QUAESTIO IX.

 QUAESTIO X.

 TRACTATUS III.

 QUAESTIO XI.

 QUAESTIO XII. Ubi Angeli creati sunt ?

 MEMBRUM I.

 MEMBRUM II.

 MEMBRUM III.

 MEMBRUM IV.

 TRACTATUS IV.

 QUAESTIO XIII.

 MEMBRUM I.

 MEMBRUM II.

 MEMBRUM III.

 QUAESTIO XIV.

 MEMBRUM I. De ratione naturaliter insita.

 MEMBRI PRIMI

 ARTICULUS I.

 MEMBRI PRIMI

 ARTICULUS II.

 MEMBRUM II. Utrum memoria conveniat Angelis ?

 MEMBRUM III.

 MEMBRI TERTII

 ARTICULUS I.

 MEMBRI TERTII

 ARTICULUS II.

 PARTICULA I. Utrum Angeli intelligant per species ?

 PARTICULA II.

 PARTICULA III.

 PARTICULA IV.

 MEMBRUM IV. De voluntate in Angelis.

 MEMBRI QUARTI

 ARTICULUS I.

 MEMBRI QUARTI

 ARTICULUS II.

 MEMBRI QUARTI ARTICULUS III.

 QUAESTIO XV.

 MEMBRUM I.

 MEMBRUM II.

 QUAESTIO XVI.

 MEMBRUM I.

 MEMBRUM II.

 MEMBRUM III.

 MEMBRUM IV.

 MEMBRUM. V. A quo causetur ista libertas in Angelo ?

 QUAESTIO XVII.

 QUAESTIO XVIII.

 MEMBRUM I.

 MEMBRUM II.

 MEMBRI SECUNDI

 ARTICULUS I.

 MEMBRI SECUNDI

 ARTICULUS II.

 MEMBRUM III.

 MEMBRI TERTII

 ARTICULUS I.

 MEMBRI. TERTII

 ARTICULUS II.

 PARTICULA I.

 PARTICULA II.

 MEMBRUM IV.

 QUAESTIO XIX.

 QUAESTIO XX.

 MEMBRUM I,

 MEMBRUM II.

 QUAESTIO XXI.

 MEMBRUM I. Quid appetierit malus Angelus ?

 MEMBRUM II.

 MEMBRUM III.

 QUAESTIO XXII.

 QUAESTIO XXIII.

 QUAESTIO XXIV.

 QUAESTIO XXV.

 MEMBRUM I.

 MEMBRI PRIMI

 ARTICULUS I.

 MEMBRI PRIMI

 ARTICULUS II.

 MEMBRI PRIMI

 ARTICULUS III.

 MEMBRI PRIMI

 ARTICULUS IV.

 MEMBRUM II.

 MEMBRI SECUNDI

 ARTICULUS I.

 PARTICULA I. Utrum sensus sint in daemone?

 PARTICULA II.

 MEMBRI SECUNDI

 ARTICULUS II.

 MEMBRI SECUNDI

 ARTICULUS III. Utrum synderesis sit in daemone ?

 MEMBRUM III.

 QUAESTIO XXVI.

 membrum i.

 MEMBRUM II. Quis sit actus superioris in inferiorem ?

 QUAESTIO XXVII.

 MEMBRUM I.

 MEMBRUM II.

 MEMBRUM III.

 QUAESTIO XXVIII.

 MEMBRUM I.

 MEMBRUM II.

 MEMBRUM III. Qui sint modi tentandi, et quot ?

 QUAESTIO XXIX.

 TRACTATUS VIII.

 QUAESTIO XXX.

 MEMBRUM I.

 MEMBRI PRIMI

 ARTICULUS I.

 MEMBRI PRIMI

 ARTICULUS II.

 MEMBRUM II.

 QUAESTIO XXXI.

 MEMBRUM I.

 MEMBRI PRIMI

 ARTICULUS I.

 MEMBRI PRIMI

 ARTICULUS II.

 MEMBRI PRIMI

 ARTICULUS III.

 MEMBRI PRIMI

 ARTICULUS IV.

 MEMBRUM II. De veris miraculis absolute.

 MEMBRI SECUNDI

 ARTICULUS I. Quid sit miraculum

 MEMBRI SECUNDI

 ARTICULUS II.

 PARTICULA I.

 PARTICULA II.

 MEMBRI SECUNDI

 ARTICULUS III. Quid sit miraculosum ?

 QUAESTIO XXXII.

 MEMBRUM I.

 MEMBRI PRIMI

 ARTICULUS I.

 MEMBRI PRIMI

 ARTICULUS II.

 MEMBRI PRIMI

 ARTICULUS III.

 MEMBRUM II. Per quid fiant miracula ?

 TRACTATUS IX

 QUAESTIO XXXIII.

 MEMBRUM I.

 MEMBRUM II.

 QUAESTIO XXXIV.

 MEMBRUM I.

 MEMBRUM II.

 MEMBRUM III.

 MEMBRUM IV. Ad quid mittantur Angeli ?

 MEMBRUM V.

 QUAESTIO XXXV.

 MEMBRUM I. Utrum Angeli loquantur

 MEMBRUM II. Quo sermone Angeli loquantur ?

 MEMBRUM III.

 MEMBRUM IV.

 MEMBRUM V.

 MEMBRUM VI.

 QUAESTIO XXXVI.

 MEMBRUM I.

 MEMBRUM II. De effectu custodiae Angelorum .

 MEMBRUM III.

 MEMBRUM IV.

 MEMBRUM V.

 MEMBRUM VI.

 TRACTATUS X.

 QUAESTIO XXXVII.

 MEMBRUM I.

 MEMBRUM II,

 MEMBRUM III.

 QUAESTIO XXXVIII

 MEMBRUM I.

 MEMBRUM II.

 MEMBRI SECUNDI

 ARTICULUS I. Cujus naturae sit ista divisio

 MEMBRI SECUNDI

 ARTICULUS II.

 MEMBRI SECUNDI

 ARTICULUS III. De ordine dividentium et divisi .

 QUAESTIO XXXIX.

 MEMBRUM I.

 MEMBRI PRIMI

 ARTICULUS I.

 PARTICULA I

 ET QUAESITUM PRIMUM.

 PARTICULA I.

 ET QUAESITUM SECUNDUM.

 PARTICULA II

 ET QUAESITUM PRIMUM.

 PARTICULA II

 et quaesitum secundum.

 ARTICULI PRIMI PARTICULA III

 ET QUAESITUM PRIMUM.

 ARTICULI PRIMI PARTICULA III

 ET QUAESITUM SECUNDUM.

 MEMBRI PRIMI

 ARTICULUS II.

 MEMBRI PRIMI

 ARTICULUS III.

 MEMBRI PRIMI

 ARTICULUS IV..

 MEMBRUM II.

 MEMBRI SECUNDI

 ARTICULUS I.

 ARTICULI PRIMI PARTICULA I

 ET QUAESITUM PRIMUM.

 ARTICULI PRIMI PARTICULA I

 ET QUAESITUM SECUNDUM.

 ARTICULI PRIMI PARTICULA II

 ET QUAESITUM PRIMUM.

 ARTICULI PRIMI PARTICULA, II

 ET QUAESITUM SECUNDUM.

 ARTICULI PRIMI PARTICULA III

 ET QUAESITUM PRIMUM.

 PARTICULA III ET QUAESITUM SECUNDUM.

 MEMBRI SECUNDI

 ARTICULUS II.

 MEMBRI SECUNDI

 ARTICULUS III.

 MEMBRUM III. De tertia hierarchia.

 MEMBRI PRIMI

 ARTICULUS I.

 PARTICULA I

 ET QUAESITUM PRIMUM.

 ARTICULI PRIMI PARTICULA I

 ET QUAESITUM SECUNDUM.

 ARTICULI PRIMI PARTICULA II

 ET QUAESITUM PRIMUM.

 PARTICULA II

 ET QUAESITUM SECUNDUM, De proprietatibus Archangelorum ?

 PARTICULA III

 ET QUAESITUM PRIMUM.

 ET QUAESITUM SECUNDUM.

 MEMBRI TERTII

 ARTICULUS II.

 MEMBRI TERTII

 ARTICULUS III.

 QUAESTIO XL.

 MEMBRUM I.

 MEMBRI PRIMI

 ARTICULUS I.

 MEMBRI PRIMI

 ARTICULUS II.

 MEMBRUM II.

 MEMBRI SECUNDI

 ARTICULUS I.

 PARTICULA I.

 PARTICULA II

 PARTICULA III.

 MEMBRI SECUNDI

 ARTICULUS II.

 QUAESTIO XLI.

 QUAESTIO XLII.

 MEMBRUM I.

 MEMBRUM II.

 MEMBRUM III.

 TRACTATUS XI.

 QUAESTIO XLIII.

 QUAESTIO XLIV.

 QUAESTIO XLV.

 QUAESTIO XLVI.

 QUAESTIO XLVII.

 QUAESTIO XLVIII.

 QUAESTIO XLIX.

 QUAESTIO L.

 QUAESTIO LI.

 MEMBRUM I.

 MEMBRUM II.

 MEMBRUM III.

 MEMBRI TERTII

 ARTICULUS I. De hoc quod dies tribus modis accipitur.

 MEMBRI TERTII.

 ARTICULUS II,

 MEMBRI TERTII

 ARTICULUS III.

 QUAESTIO LII.

 MEMBRUM I.

 MEMBRUM II.

 MEMBRUM III.

 QUAESTIO LIII.

 MEMBRUM I.

 MEMBRI PRIMI

 ARTICULUS I. Quid dicitur firmamentum

 MEMBRI PRIMI

 ARTICULUS II.

 MEMBRUM II.

 MEMBRUM III.

 QUAESTIO LIV.

 QUAESTIO LV.

 QUAESTIO LVI.

 MEMBRUM I.

 MEMBRUM. II.

 MEMBRUM III.

 QUAESTIO LVII.

 MEMBRUM I.

 MEMBRUM II.

 QUAESTIO XLVIII.

 QUAESTIO LIX.

 QUAESTIO LX.

 QUAESTIO LXI.

 MEMBRUM I.

 MEMBRUM II.

 QUAESTIO LXIII.

 MEMBRUM I.

 MEMBRUM II. Utrum omnia ad hominem ordinentur ?

 QUAESTIO LXIV

 QUAESTIO LXV.

 QUAESTIO LXVI.

 QUAESTIO LXVII.

 TRACTATUS XII.

 QUAESTIO LXVIII.

 QUAESTIO XLIX.

 MEMBRUM I.

 MEMBRUM II.

 ARTICULUS I.

 MEMBRI SECUNDI

 ARTICULUS II.

 MEMBRI SECUNDI

 ARTICULUS III.

 QUAESTIO LXX.

 MEMBRUM I.

 MEMBRUM II.

 MEMBRUM III.

 QUAESTIO LXXI.

 QUAESTIO LXXII.

 MEMBRUM I.

 MEMBRUM II.

 MEMBRUM III.

 MEMBRUM IV.

 MEMBRI QUARTI

 ARTICULUS I.

 MEMBRI QUARTI

 ARTICULUS II.

 MEMBRI QUARTI

 ARTICULUS III.

 QUAESTIO LXXIII.

 MEMBRUM I.

 MEMBRUM II,

 QUAESTIO LXXIV.

 TRACTATUS XIII.

 QUAESTIO LXXV.

 QUAESTIO LXXVI.

 QUAESTIO LXXVII.

 MEMBRUM I.

 MEMBRUM II.

 MEMBRUM III.

 MEMBRUM IV.

 MEMBRUM V.

 QUAESTIO LXXVIII.

 QUAESTIO LXXX.

 MEMBRUM I.

 MEMBRUM II.

 MEMBRUM III.

 QUAESTIO LXXXI.

 QUAESTIO LXXXII.

 MEMBRUM I.

 MEMBRUM II

 TRACTATUS XIV.

 QUAESTIO LXXXIII.

 QUAESTIO LXXXIV.

 QUAESTIO LXXXV.

 QUAESTIO LXXXVI.

 MEMBRUM I.

 MEMBRUM II.

 MEMBRUM III.

 MEMBRUM IV.

 QUAESTIO LXXXVII.

 MEMBRUM I.

 MEMBRUM II.

 MEMBRUM III.

 MEMBRUM IV.

 MEMBRUM V.

 QUAESTIO LXXXVIII.

 QUAESTIO LXXXIX.

 MEMBRUM I.

 MEMBRUM II.

 MEMBRUM III.

 QUAESTIO XC.

 MEMBRUM I.

 MEMBRUM II. Utrum Adam ex accepto stare potuit

 MEMBRUM III.

 MEMBRUM IV.

 MEMBRUM V.

 QUAESTIO XCI.

 MEMBRUM I.

 MEMBRUM II.

 MEMBRUM III.

 MEMBRUM IV.

 MEMBRI QUARTI

 ARTICULUS I.

 MEMBRI QUARTI

 ARTICULUS II.

 TRACTATUS XV.

 QUAESTIO XCII.

 MEMBRUM I.

 MEMBRUM II.

 MEMBRUM III.

 MEMBRUM IV.

 QUAESTIO XCIII.

 MEMBRUM I.

 MEMBRUM II.

 MEMBRUM III. Quid sit superior portio rationis ?

 MEMBRUM IV. Quid sit inferior portio rationis ?

 MEMBRUM V.

 MEMBRUM VI.

 QUAESTIO XCIV.

 MEMBRUM III.

 QUAESTIO XCV.

 QUAESTIO XCIV.

 QUAESTIO XCVII.

 MEMBRUM I .

 MEMBRUM II. De actibus liberi arbitrii.

 QUAESTIO XCVIII.

 MEMBRUM. I.

 MEMBRUM. II.

 MEMBRUM III. Quid sit gratia definitione

 MEMBRUM IV.

 QUAESTIO XCIX.

 MEMBRUM I.

 MEMBRUM II. De synderesi,

 MEMBRI SECUNDI

 ARTICULUS I. Quid sit synderesis ?

 MEMBRI SECUNDI

 ARTICULUS II.

 MEMBRI SECUNDI

 ARTICULUS III.

 MEMBRUM III.

 MEMBRI TERTII

 ARTICULUS I.

 MEMBRI TERTII

 ARTICULUS II.

 QUAESTIO C.

 MEMBRUM I.

 MEMBRUM II.

 MEMBRUM III.

 MEMBRUM IV.

 QUAESTIO CI.

 MEMBRUM I.

 MEMBRUM II.

 MEMBRUM III. Qualiter gratia differat a virtute

 QUAESTIO CII

 MEMBRUM I. Qualiter gratia augetur ?

 MEMBRUM II.

 MEMBRUM III.

 MEMBRUM I. Quid sit virtus in genere ?

 MEMBRUM II.

 QUAESTIO CIV.

 MEMBRUM I.

 MEMBRUM II.

 MEMBRUM III.

 QUAESTIO CV .

 MEMBRUM I.

 MEMBRUM II.

 MEMBRUM III.

 TRACTATUS XVII.

 QUAESTIO CVI.

 MEMBRUM I.

 MEMBRUM II.

 MEMBRUM III.

 MEMBRUM IV.

 MEMBRUM V.

 MEMBRUM VI.

 QUAESTIO CVII.

 MEMBRUM I.

 MEMBRUM II. Quid sit peccatum originale ?

 MEMBRUM III. Quid sit peccatum originale definitione ?

 MEMBRUM IV.

 MEMBRI QUARTI

 ARTICULUS I.

 ARTICULUS II. De causa originalis peccati.

 PARTICULA I.

 PARTICULA II.

 PARTICULA III.

 ARTICULUS III. De modo traductionis originalis peccati.

 PARTICULA I.

 PARTICULA II.

 PARTICULA III.

 QUAESTIO CVIII.

 MEMBRUM I. Quid sit concupiscentia sive fomes ?

 MEMBRUM II.

 MEMBRUM III.

 QUAESTIO CIX.

 QUAESTIO CX.

 MEMBRUM I.

 MEMBRUM II.

 MEMBRUM III.

 QUAESTIO CXI.

 MEMBRUM I.

 MEMBRUM II.

 MEMBRUM III.

 QUAESTIO CXII.

 QUAESTIO CXIII.

 TRACTATUS XVIII.

 QUAESTIO CXIV.

 MEMBRUM I &

 MEMBRUM III. Quid sit peccatum

 MEMBRUM IV.

 MEMBRI QUARTI

 ARTICULUS I.

 MEMBRI QUARTI

 ARTICULUS II.

 MEMBRI. QUARTI

 ARTICULUS III.

 MEMBRI QUARTI

 ARTICULUS IV.

 MEMBRI QUARTI

 ARTICULUS V.

 MEMBRUM V.

 QUAESTIO CXV.

 MEMBRUM I. Quid sit mortale peccatum ?

 MEMBRUM II.

 MEMBRUM III.

 QUAESTIO CXVI.

 MEMBRUM I.

 MEMBRUM II.

 MEMBRI SECUNDI

 ARTICULUS I. Utrum inanis gloriae sit peccatum ?

 MEMBRI SECUNDI

 ARTICULUS II.

 MEMBRI SECUNDI

 ARTICULUS III.

 MEMBRI SECUNDI

 ARTICULUS IV. In quo differat inanis gloria a superbia?

 MEMBRI SECUNDI

 ARTICULUS V.

 MEMBRI SECUNDI

 ARTICULUS VI.

 MEMBRI SECUNDI

 ARTICULUS VII.

 QUAESTIO CXVII.

 MEMBRUM I.

 MEMBRI PRIMI

 ARTICULUS I.

 MEMBRI PRIMI

 ARTICULUS II.

 MEMBRI PRIMI

 ARTICULUS III.

 MEMBRUM II. De filiabus invidiae ?

 MEMBRI SECUNDI

 ARTICULUS I.

 MEMBRI SECUNDI

 ARTICULUS II.

 MEMBRI SECUNDI

 ARTICULUS III.

 MEMBRI SECUNDI

 ARTICULUS IV.

 MEMBRI SECUNDI

 ARTICULUS V.

 QUAESTIO CXVIII.

 MEMBRUM I.

 MEMBRI PRIMI

 ARTICULUS I .

 MEMBRUM II. De filiabus acediae, quot et quae sint ?

 QUAESTIO CXIX.

 MEMBRUM I.

 MEMBRI PRIMI

 ARTICULUS I.

 MEMBRI PRIMI

 ARTICULUS II.

 MEMBRUM II. De filiabus irae.

 QUAESTIO CXX.

 MEMBRUM I. De avaritia in se.

 MEMBRI PRIMI

 ARTICULUS I.

 MEMBRI PRIMI

 ARTICULUS II.

 MEMBRI PRIMI

 ARTICULUS III.

 MEMBRUM II. De filiabus avaritiae.

 QUAESTIO CXXI

 MEMBRUM I.

 MEMBRI PRIMI

 ARTICULUS I.

 MEMBRI PRIMI

 ARTICULUS II.

 MEMBRI PRIMI

 ARTICULUS III.

 MEMBRI PRIMI

 ARTICULUS IV. De ebrietate.

 PARTICULA I.

 PARTICULA II.

 PARTICULA III.

 MEMBRUM II. De filiabus gulae.

 QUAESTIO CXXII.

 MEMBRUM I.

 MEMBRI PRIMI

 ARTICULUS I.

 MEMBRI PRIMI

 ARTICULUS II.

 MEMBRI PRIMI

 ARTICULUS III.

 MEMBRI PRIMI

 ARTICULUS IV.

 MEMBRUM II.

 TRACTATUS XIX.

 QUAESTIO CXXIII.

 MEMBRUM I.

 MEMBRUM. II.

 MEMBRUM III.

 QUAESTIO CXXIV.

 TRACTATUS XX.

 QUAESTIO CXXV.

 MEMBRUM I.

 MEMBRUM II,

 MEMBRUM III.

 MEMBRUM IV.

 QUAESTIO CXXVI.

 QUAESTIO CXXVII.

 MEMBRUM I.

 MEMBRUM II.

 MEMBRUM III.

 QUAESTIO CXXVIII.

 MEMBRUM I.

 MEMBRUM II.

 QUAESTIO CXXIX.

 MEMBRUM I.

 MEMBRUM II.

 MEMBRUM III.

 QUAESTIO CXXX.

 MEMBRUM I. Quid sit personarum acceptio ?

 MEMBRUM II.

 MEMBRUM III.

 TRACTATUS XXII.

 QUAESTIO CXXXI.

 MEMBRUM I.

 MEMBRUM II.

 MEMBRUM III.

 QUAESTIO CXXXII.

 MEMBRUM I.

 MEMBRI PRIMI

 ARTICULUS I.

 MEMBRI PRIMI

 ARTICULUS II.

 MEMBRI PRIMI

 ARTICULUS III.

 PARTICULA I.

 PARTICULA II.

 PARTICULA III.

 MEMBRUM II.

 QUAESTIO CXXXIII.

 MEMBRUM I.

 MEMBRUM II.

 QUAESTIO CXXXIV.

 MEMBRUM. II.

 QUAESTIO CXXXV.

 QUAESTIO CXXXVI.

 QUAESTIO CXXXVII.

 MEMBRUM I.

 MEMBRUM II.

 QUAESTIO CXXXVIII.

 MEMBRUM I.

 MEMBRUM II.

 MEMBRUM III.

 QUAESTIO CXXXIX.

 MEMBRUM I.

 MEMBRUM II.

 MEMBRUM III.

 TRACTATUS XXIII.

 QUAESTIO CXL.

 MEMBRUM. I.

 MEMBRUM II.

 MEMBRUM III.

 MEMBRI TERTII

 ARTICULUS I.

 MEMBRI TERTII

 ARTICULUS II.

 MEMBRI TERTII

 ARTICULUS III.

 MEMBRI TERTII

 ARTICULUS IV.

 TRACTATUS XXIV. DE POTENTIA PECCANDI.

 QUAESTIO CXLI.

 MEMBRUM I.

 MEMBRUM II.

 MEMBRUM III.

ARTICULUS II.

Utrum erraverit Plato in hoc quod dixit exemplar esse principium ?

Deinde quaeritur de exemplari, Utrum in hoc erraverit Plato, vel verum dixerit ?

Et videtur, quod non erraverit.

1. In prima enim parte Summae theologiae, quaestione de ideis , inducta est auctoritas Augustini in libro LXXXIII Quaestionum ''dicentis, quod Plato posuit ideas in mente divina, quas qui negat esse, Filium Dei negat esse, praecipue sub hoc attributo, quod Filius Dei est Dei sapientia, et Dei verbum, per quod omnia facta sunt: non enim sapiens est artifex, qui in mente apud se non habet rationes operis, et omnium eorum quae ad opus exiguntur.

2. Adhuc, Ut dicit Aristoteles in V Ethicorum : Sapiens est in artificibus, qui ex fine operis rationem, reddit de universo opere: sapientissimus autem Deus est, ut saepius probatum est: ergo apud. eum ratio est ex fine sumpta de universo opere: opus autem suum est universum sive mundus, cujus bonum sive finis in ipso est, sicut in duce exercitus: ergo universorum quae sunt in mundo et ordinis eorum ad finem, ratio et forma exemplaris est apud ipsum. Hoc ergo ponere nihil habet erroris: et sic Plato non erravit.

3. Adhuc, Boetius in prooemio primi Arithmeticorum dicit sic: " Numerorum scientiam hujus mundanae molis conditor Deus, primum habuit suae ratiocinationis exemplar, et ad hanc cuncta constituit quaecumque fabricante ratione per numeros assignati ordinis invenere concordiam. " Ergo numerus est exemplaris forma omnium eorum quae per. formas distinguentes ponuntur in numerum in ordine ad finem, universi, antequam esset in esse naturae, et in actu est apud Deum: et haec est Catholica fides, et non error: ergo Plato non erravit hoc ponendo.

4. Adhuc, Boetius In libro III de Consolatione philosophiae:

Quem non externae pepulerunt fingere causae Materiae fluitantis opus: verum insita summi Forma boni livore carens: tu cuncta superno Ducis ab exemplo, pulchrum pulcherrimus ipse Mundum mente gerens, similique ab imagine

[formans, Perfectasque jubens perfectum absolvere partes .

Hoc ergo ponere non est error, sed Catholica veritas: talia enim exemplaria ponere increata verissimum, est: ergo non est error.

5. Si forte aliquis dicat, quod in hoc erravit Plato, quod exemplaria posuit extra mentem divinam. Contra: Haec sunt verba Platonis in secunda parte Timaei: " Certe non est dubium ad cujusmodi exemplum adverterit mundani operis fundamenta constituens, utrum ad immutabile perpetuamque obtinens proprietatem, an ad factum atque elaboratum. Nam si est, ut certe est, pulchritudine incomparabili mundus, opifexque et fabricator ejus optimus, perspicuum est, quod juxta sincerae atque immutabilis proprietatis exemplum mundi sit instituta molitio. Sin vero (quod nec cogitari quidem aut mente concipi fas est) ad elaboratum, quod cum sit rationis alienum, liquet opificem Deum venerabilis exempli normam in constituendo mundum esse secutum. " Ex hoc patet, quod mundus non est constitutus ad elaboratum exemplum, sed ad aeternum et incommutabile: hoc autem non est nisi in Deo: ergo ad exemplum quod in Deo est, mundus factus est: et sic non posuit exemplum extra Deum.

6. Adhuc, Plato post pauca ibidem dicit: " Hic, scilicet mundus archetypus, qui scilicet est venerabile exemplum elaborati mundi, cujus imago est hic mundus, factus est,. qui generatorum omnium speciosissimus est: et ille actor maximus sive opifex, qui operis sui ratione prudentiaque his quae semper eadem existunt accommodatus, imago est, opinor alterius. " Ergo iste sensibilis mundus pulcherrimus est propter hoc, quia accommodatus est exemplari archetypi mundi: archetypus autem mundus exemplaria sunt in mente divina, cujus similitudines et imagines quasdam constat esse mundum sensibilem: ergo videtur, quod exemplaria non posuit extra mentem divinam: et sic videtur idem quod prius. In contrarium hujus est, 1. Quod dicit Magister in libro Ii Sententiarum, distinct. I, cap. 1: " Plato ". namque tria initia existimavit, Deum " scilicet, exemplar, et materiam: et " ipsa increata sine principio, et Deum " quasi artificem, non creatorem: " quia scilicet in praejacentem materiam formam non suam, sed alienam inducit.

2. Adhuc, Magister in Historiis sic dicit: " Plato tria fuisse ab aeterno dicit, Deum, ideas, et hylen: et in principio temporum de hyle mundum factum fuisse, et ad ideas formatum. "

3. Adhuc, Ibidem, Plato dicit, quod " ad unum vultum opifex non potest facere diversa in forma. " Ergo Deus opifex secundum Platonem, ad unam ideam omnia quae in mundo sunt, facere non potuit: et ita videtur, quod Plato posuit multitudinem idearum: sub multitudine autem non sunt in mente divina: ergo non sunt in mente divina secundum positionem Platonis: sic autem ponere error est: ergo Plato erravit,

4. Adhuc, Plato, ibidem, " Intelligendum fieri non posse, ut una existat facies, quae omnes rerum formas vultusque contineat, variaque corporis undique ora demonstret: " ergo secundum Platonem unum non potest esse, quod sit imago et exemplar, omnium formarum: oportet ergo, quod hoc ponat sub di- versitate: et sic non sunt in mente divina, sed extra: et hoc est error: ergo Plato erravit.

5. Adhuc, Hoc accipitur ex verbis paulo ante inductis, ubi sic dicit Plato: " Est ne ignis aliquis seorsum a materia ipsa permanens in seipso, et caetera quae saepe dicimus per seipsa manere ? an haec sola sunt, quae corporis sensu percipimus, et talem in se continent veritatem, nec ullo pacto praeter haec ulla sunt uspiam, sed frustra intelligibilem uniuscujusque speciem aliquam ponere solemus, nec aliud haec sunt quam verba ? " Quasi dicat: Tales species necesse est esse.

6. Adhuc, Hoc idem probat per distinctionem intellectus et opinionis. Opinio enim cum sit tremens habitus, necesse est objecti trementis esse. De formis autem in materia existentibus, quae continue, ut dicit Plato, tremunt, tamquam in Euripo, hoc est, in ebullitione sint (Euripus enim ebullitio maris est) nihil certum, nihil stabile concipi vel dici potest: unde de his non potest esse nisi opinio, et nihil de his sciri potest, sicut dixit Heraclitus. Essentiae autem rerum secundum se acceptae per intellectum in principiis essentialibus, uno et eodem modo sunt ubique et semper. Ergo istae separatae sunt, et intelligibiles, et vere sunt: ergo formae separatae quae sunt principia esse simpliciter, et scientiae separatae a materia, vere sunt. Et haec fuit necessitas quare Plato posuit formas separatas.

7. Adhuc, Quare a quibusdam tales formae non ponantur esse, Plato assignat causam, et dicit, quod patiuntur idem quod somniantes: et sunt haec ejus verba: " Denique cum ad id animo intuemur quod sedem praebet his quae generantur, putamus necesse esse, ut omne quod est, in aliquo loco sit positum, regionemque obtineat aliquam. Porro quod neque in terra, neque in caelo est, minime existere putamus: ob quam depravationem, itemque alias con- sanguineas, hoc est, consimiles, nec in reputatione quidem et consideratione vere existentis vereque pervigilis naturae mente consistimus, propter hujusmodi somnium. " Et intendit dicere, quod ita consuevimus sensibilia mente et animo volvere, quod vere existentia non videmus. Et sic patet, quod. Plato posuit ab aeterno formas separatas esse, et intelligibiles, et vere existentes.

8. Adhuc, Constat, quod principia rerum prima, quibus sunt et sciuntur, nec facta, nec temporalia esse possunt. Si enim talia essent, oporteret, quod principiorum essent alia principia, et illorum alia, et sic iretur in infinitum: omne enim quod fit, vel factum est, a suis principiis in esse constituitur. Et sic patet, quod ibitur in infinitum, si principia facta sunt. Principia ergo constituentia in esse unumquodque, facta non sunt: et quae facta non sunt, ab aeterno sunt: ergo principia esse et cognitionis ab aeterno sunt.

9. Adhuc, Plato sic dicit: " Verae quidem opinionis ut quilibet particeps intelligentiae est. Intelligentiae vero dii quidem omnes, homines vero pauci ad modum participes sunt. Quae cum ita se habeant, fateri oportet esse speciem, quae semper eadem sit, sine ortu atque interitu, quae nec in se accipiat quidquam, sensuque corporis nullo percipiatur, atque hoc est quod ad solam intelligendam pertinet, ejusque intentionis est proprium. " Ex hoc expresse patet, quod. Plato posuit species esse immutabiles ab aeterno in semetipsis locatas, quae horum sensibilium sunt principia. Unde dicit paulo post: " Porro quod ab hac, scilicet specie, est nativum, sensibile, substentabile, hoc est, quod in aliquo receptaculo materiae sustineatur, cum immutatione, et interitu recedens, sensibus, et opinione noscendum. Tertium genus locus est, qui interit quidem numquam, sed omnibus quae gignuntur, sedem exhibet, hic sine tangentis sensu tangitur, adulterina quadam ratione vix opinabilis. " Ex his patet,

quod directe et distincte Plato ponit tria principia esse ab aeterno, scilicet opificem, materiam sive receptaculum, et formas, quae sunt essentialia principia eorum quae per generationem oriuntur et occidunt.

10. Si forte aliquis diceret, quod Magistri Sententiarum et Historiarum i mponunt hoc Platoni: sed Sancti prae omnibus commendant eum, sicut dicit Chrysostomus in prima homilia super Joannem. Contra est, quod dicit Ambrosius expresse in Hexameron sic: " Plato disertissimus discipulique ejus tria principia constituerunt omnium, scilicet Deum, exemplar, et materiam, et ea esse incorrupta et increata, ac sine initio asseruerunt, Deumque non tamquam creatorem materiae, sed tamquam artificem ad exemplar, hoc est, ad ideam intendentem fecisse mundum: vocaveruntque hylen, quae gignendi causas rebus dedisse asseritur omnibus: ipsum quoque mundum incorruptum, nec creatum, aut factum aestimarunt, " Ex his verbis expresse patet, quod Plato in ponendo principia erravit.

Solutio. Dicendum, quod procul dubio, sicut Sancti dicunt, et Platonis verba ostendunt, Plato erravit circa principia tripliciter.

Primo scilicet, quia tria principia sine principio ab aeterno esse dixit, scilicet opificem, exemplar sive formas, et materiam.

Secundo, quia dixit ex exemplaribus, quae mundum archetypum vocavit, mundum istum sensibilem sic constitui, quod sementem omnium rerum in exemplaribus sive formis aeternis diis secundis attribuit: et sic formas universi extra mentem Dei positas, per deos caelestes, hoc est, stellas, et orbes et qualitates elementales, materiae invehi, et sic formas aeternas sensibiles fieri. Propter quod etiam dixit, ante mundum sensibilem deos deorum esse, qui duodecim in libro de Deo Socratis esse dicuntur, ut

Juno, Pallas, etc, et propter hoc deos deorum appellari, quia isti incorporei existentes, per numina corporea, caelestia scilicet corpora et elementata numen divinum habentia, sicut per instrumenta organica, formas exemplarium aeternorum, quas essentias et veritates rerum appellat, materiae sensibili influunt, ex quibus esse rei constituitur et ratio cognoscendi.

Tertio, gemino errore erravit circa materiam: hanc enim dixit aeternam sive increatam, et receptionem materiae dixit esse receptionem loci: et sicut est motus ad locum, ita esse motum formarum a datore formarum ad materiam: hoc enim erroneum est: forma enim et essentia, quae est veritas rerum, secundum philosophiam et theologiam educitur de materia, et non ab extrinseco aliquo inducitur in ipsam: sed sicut dicit Augustinus de anima humana, quod infundendo creatur, et creando infunditur, talis forma quae est essentia et veritas rerum educendo de materia creatur, et creando reducitur. Et hoc non convenit loco et locato: neutrum enim horum educitur de reliquo: aliter enim non esset motus et mutatio in rerum generatione: motus enim, ut in III Physicorum probatum est, est actus imperfectus et actus imperfecti. Actus autem imperfectus et perfectus ejusdem formae sunt in essentia, licet secundum esse non sint idem, sicut esse imperfecti quod potentiae permixtum est, et esse perfecti cujus potentia per actum completa est: et ideo idem esse non possunt.

An primum ergo dicendum, quod ideas et exemplaria ponere in divina mente, non est error, sed Catholica veritas. Sed hoc modo non posuit Plato, sed potius in semet consistentes, et ipsas esse essentias et rerum veritates in luminibus intelligentiarum, quas deos vocat, eo quod in Graeco daimwn idem sonat quod intellectus Latine, accommodatas, et easdem, ut dictum est, temporaliter materiae invectas.

Ad aliud dicendum, quod si hoc modo Plato posuisset, nihil errasset: sed hoc modo non posuit, sed dixit, quod. ex fine operis rationem sumens, formas quae sunt rerum essentiae et veritates, ab aeterno ex se productas fecit, et eas luminibus intelligentiarum accommodavit: ut his in factura mundi et formationibus rerum sensibilium tamquam adminiculantibus exemplaribus uteretur tamquam prototypis, ad quae formaret imagines sensibilium: unde Illas separatas vocavit formas: eas autem quae in materia ad ipsas formatae sunt, dixit esse imagines illarum et non formas. Unde, sicut in I primae philosophiae dicit Aristoteles, Ista sensibilia ab aeternis dixit procedere sicut ex quodam ethivagio, hoc est, sicut sigillata a sigillo.

Ad aliud dicendum, quod Boetius verum dicit: sed numerus quem attendit ratio divina in constituendo res, non est numerus formarum, sed est numerus proportionis, acceptus penes similitudinem acceptam in solidis secundum arithmeticam medietatem conjungibilibus. In arithmeticis enim duo solida a radice sesqui alterae proportionis surgentia, stabili proportione non conjunguntur, nisi per duo media, ut patet in primis solidis, quorum radices sunt duo et tria, quae in sesquialtera proportione se habent ad invicem: tria enim continent duo et alteram ejus partem, quae proportio Graece omoioleia, Latine, sesquialtera vocatur. Solidum autem surgens a binario, est bis duo bis, hoc est, octonarius: solidum vero surgens a ternario, est ter tria ter, hoc est, viginti septem. Et haec duobus mediis conjunguntur, scilicet duodecim, et decem et octo: decem et octo enim est ter tria bis: et sic conveniunt cum utriusque radice. Duodecim autem est bis duo ter: et sic etiam hoc convenit cum utriusque radice. Et sic, ut dicit Boetius, cum mundi sensibilis duo extrema solida, ignem scilicet, et terram, jecit fundamenta Deus: duobus mediis cum extremis convenientibus, aqua scilicet et aere conjunxit: propter quod mundus perfectus esse dicitur. Et hoc quidem etiam dixit Plato, et In hoc non erravit, sed in hoc quod formas ab aeterno ab Ipso opifice ex se productas, extra in semetipsis esse dixit, et uti eis opificem tamquam sigillo, per quod Imagines earum materiae imprimeret. Unde etiam dixit, quod ab aeterno Deus produxit omnes animas pares numero stellarum, quas in creatione caeli stellis inseruit, ut per lumina Intelligentiarum stellis praesidentium, et per radios stellarum corporales moventes et informantes qualitates elementales, corporibus sensibilibus inveherentur, et sic juberentur nasci, et cibus provideretur eis: et post dissolutionem corporis, ab intelligentiis quas deos vocabat, id foenus quod dii crediderant, et simile illis erat per participationem rationis et intellectus, si In corpore existens justitiam coluisset et pietatem amasset, ad se revocarent: et iterum comparibus stellis attribuerent ad secundae generationis instrumentum: et hoc patet, quod error est.

Ad aliud dicendum, quod in hoc verbo Boetius corrigit errorem Platonis: Plato enim externas causas, quae Deum opificem ad creandum impellerent, posuit: et hoc est error, ut dictum est: cum non impulerit eum ad creandum, ut dicit Dionysius, nisi exstasis amoris summi boni, sibi per naturam Insiti: nec duxit ab extrinseco exemplo mundum, sed a se, qui est supremum bonum, et per rationem idealem omnium exemplum.

Ad aliud dicendum, quod Plato vocat elaboratum exemplum, quod de materia factum est temporaliter: sincerum autem et venerabile vocat, quod ab aeterno a Deo productum, solo intellectu comprehensibile In suae essentiae puritate, simplicitate,, et veritate consistit: et talia exempla ab aeterno ponere, erroneum est.

Ad aliud dicendum, quod Plato bene posuit In hoc, quod rationis divinae dixit

esse formas separatas et exemplaria quae sunt in mente divina: sed in hoc erravit, quod exemplaria illa ab aeterno dixit in esse distinctum producta ab opifice, ut postea creando mundum sensibilem, illis uteretur ut sigillis.

Illa quae in contrarium, adducuntur satis ostendunt errorem Platonis. Ratio tamen Platonis fuit, in quam omnes Stoici consenserunt ei: quia omnis rei consideratio triplex est, scilicet in principiis suis primis simplicibus, et sic consideratur in formis quae sunt ante rem: et in formis dantibus esse rei, quae sunt formae existentes in re: et in formis quae sunt intentio rei ab ipsa re abstracta per rationem. Et ideo dixit triplex esse universale, scilicet ante rem, in re, et post rem. De eo quod est ante rem, dicit Porphyrius, quod nullo animali existente, per intellectum adhuc accipitur substantia animata sensibilis, quae est veritas et essentia animalis, ante animal in lumine intelligentiae existens. De universali quod est in re, dicit Avicenna, quod animal est unum sensu tactus determinatum. De universali post rem, dicitur, quod animal est praedicabile de homine, de asino, et sic de aliis. Et per hoc patet causa dicti Platonis, et causa ejus erroris.

Ad ultimum dicendum, quod Plato commendatur in hoc, quod posuit opificem per verbum suum, sicut per artem et rationem, mundum creantem: sed vituperatur in modo positionis, sicut patet in verbis Ambrosii praeinductis.