IN LIBROS ELENCHORUM QUAESTIONES

 QUAESTIO I

 QUAESTIO II

 QUAESTIO III

 QUAESTIO IV

 QUAESTIO V

 QUAESTIO VI

 QUAESTIO VII

 QUAESTIO VIII

 QUAESTIO X

 QUAESTIO XI

 QUAESTIO XII

 QUAESTIO XIII

 QUAESTIO XIV

 QUAESTIO XV

 QUAESTIO XVI

 QUAESTIO XVII

 QUAESTIO XVIII

 QUAESTIO XIX

 QUAESTIO XX

 QUAESTIO XXI

 QUAESTIO XXII

 QUAESTIO XXIII

 QUAESTIO XXIV

 QUAESTIO XXV

 QUAESTIO XXVI

 QUAESTIO XXVII

 QUAESTIO XXVIII

 QUAESTIO XXIX

 QUAESTIO XXX

 QUAESTIO XXXI

 QUAESTIO XXXII

 QUAESTIO XXXIII

 QUAESTIO XXXIV

 QUAESTIO XXXV

 QUAESTIO XXXVI

 QUAESTIO XXXVII Utrum figura dictionis sit locus in dictione

 QUAESTIO XXXVIII

 QUAESTIO XXXIX

 QUAESTIO XL

 QUAESTIO XLI

 QUAESTIO XLII

 QUAESTIO XLIII

 QUAESTIO XLIV Utrum superius possit accidere suo inferiori

 QUAESTIO XLV

 QUAESTIO XLVI

 QUAESTIO XLVII

 QUAESTIO XLVIII

 QUAESTIO XLIX

 QUAESTIO L

 QUAESTIO LI

 QUAESTIO LII

 QUAESTIO LIII

 QUAESTIO LIV

 QUAESTIO LV

 QUAESTIO LVI

QUAESTIO VI

Supposito quod sit defectus Syllogismi Dialectici,et syllogismi simpliciter, cujus horum primus sit defectus

Quod Syllogismi Dialectici, videtur ui ; quia Syllogismus litigiosus per Aristotelem 1. Topic. cap. I. est syllogismus ex apparenter probabilibus. Et 1. hujus cap. 2. dicit quod Litigiosas disputationes procedunt ex his quae videntur probabilia, et non sunt. Ex his arguitur sic : Illius est Syllogismus Sophisticus obliquitas primo, cujus apparentiam primo praetendit: sed primo praetendit apparentiam Syllogismi Dialectici. Nam procedere ex apparenter probabilibus, et probabile est proprium Dialectici ; ergo, etc .Aliquis diceret ad hanc rationem, quod dictum Aristotelis in Topic. et in 1. hujus, habet intelligi de Syllogismo peccante in materia, qui videtur procedere ex probabilibus, cum tamen non procedat. Nam Syllogismus peccans in forma potest procedere ex veris simpliciter, ut si arguatur, Homo est species, Socrates est homo ; ergo, etc.

Sed contra,licet praemissae in Syllogismo peccantes in forma possint esse verae, ut tamen ad medium comparantur, necesse est ut altera sit falsa ; ergo videtur, quod de utroque sic habeant auctoritates intelligi. Item, formale in Syllogismo Sophistico, est quaedam falsa habitudo, supra quam decurrit. Verbi gratia, si dicatur : Canis currit ;Sidus caeleste est canis ;ergo, etc. Hic est Syllogismus Sophisticus, decurrens super hanc habitudinem, vel Maximam falsam, uni soli nomini correspondet una res sola et secundum istam falsam habitudinem localem contradicit Dialectico : ergo primo contra Dialecticum peccat.